|
|
Welfare a životní projevy hospodářských zvířat chovaných v zoologických zahradách
Hanzlíková, Kateřina
Bakalářská práce Welfare a životní projevy hospodářských zvířat chovaných v zoologických zahradách obsahuje literární rešerši popisující welfare zvířat, základní denní aktivity malých přežvýkavců a stručné shrnutí historie a významu zoologických zahrad. Součástí bakalářské práce je vyhodnocení vlastního etologického pozorování skupiny malých přežvýkavců, chovaných v kontaktním koutku v Zoopark Zájezd o. p. s. U této skupiny zvířat byly zjištěny následující životní projevy: příjem krmiva (včetně příjmu tekutin), defekace a močení, taxe, stání, hravé chování, sociální chování, komfortní chování, přežvykování ve stoje nebo vleže, odpočinek a speciální chování zájem o návštěvníky. Poslední jmenované zahrnovalo interakce mezi zvířetem a návštěvníkem a okusování předmětů či součástí oblečení jako jsou tkaničky u bot, popruhy, šortky či trika. Toto chování je specifickým ukazatelem vlivu návštěvníků na zvířata. Jak je patrné z dosažených výsledků, zvířata se bez přítomnosti návštěvníků častěji a delší dobu věnují přežvykování vleže či ve stoje.
|
|
|
Kvalita života u pacientů s chronickou nenádorovou bolestí
Michalíková, Lucie ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje strachu z bolesti u pacientů, kteří trpí chronickou nenádorovou bolestí. Tato práce je rozdělena na dvě části, a sice teoretickou a empirickou část. V teoretické části se věnuje pojmům kvalita života, bolest a emoce spojené s bolestí. Vysvětluje vznik a příčiny bolesti, metody vyšetřování i léčbu. Na konci se zaměřuje na problematiku z pohledu ošetřovatelské péče. Empirická část práce se zaměřuje na vztah kvality života, bolesti a dalších klinických a demografických faktorů. Závěr empirické části popisuje zkoumaný vzorek respondentů a stanovuje výsledky výzkumného šetření. Výzkum probíhal na základě kvantitativního dotazníkového šetření. V práci byly použity standardizované dotazníky zaměřené na denní aktivity a emoce. Pacienti vyplnily anamnestický dotazník a testy týkající se emocí (BDI II, GAD-7), denních aktivit (Oswestry index, Tampa scale) a škálu kvality života (QOLS-CZ). Metody statistické analýzy dat vycházely z hypotéz výzkumu o vztahu mezi vybranými sledovanými proměnnými. Analýzy vztahu byly založené na Spearmanově korelačním koeficientu, Cronbachovo alfa, t-testu a lineární regresi.
|
|
|
Pacient s levostrannou mechanickou srdeční podporou a ošetřovatelský přístup sester
CHAMROVÁ, Anna
V diplomové práci se věnujeme problematice pacientů s implantovaným systémem HeartMate II, který je v současné době schválen jako podpora pro indikaci k překlenutí doby před transplantací a pro destinační terapii u pacientů s refrakterním srdečním selháním a přístupu sester k těmto pacientům. Teoretická část práce je věnována obecně mechanickým srdečním podporám a indikacím k jejich zavedení. Další část popisuje systém HeartMate II, specifika ošetřovatelské péče u pacienta po implantaci mechanické srdeční podpory HeartMate II a omezení, která vyplývají pro pacienta v domácím prostředí. Cílem této práce je: 1. Zjistit, jaké jsou priority v oblasti potřeb u pacienta s mechanickou srdeční podporou v ošetřovatelské péči. 2. Zjistit, jak pacient s mechanickou srdeční podporou vnímá sám sebe a svoji budoucnost. 3. Zjistit možnosti ošetřovatelských intervencí k saturaci potřeb dle priorit pacientů s mechanickou srdeční podporou. Pro kvalitativní část empirického šetření byla zvolena metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumnou skupinu tvořili čtyři pacienti po implantaci levostranné mechanické srdeční podpory HeartMate II. V této části jsme zjišťovali odpovědi na čtyři výzkumné otázky. 1. Které z porušených potřeb převládají u pacientů s mechanickou srdeční podporou? 2. Mají pacienti s mechanickou srdeční podporou dostatek informací o možných komplikacích spojených s životem po implantaci mechanické podpory? 3. Jak vnímá pacient s mechanickou srdeční podporou svou budoucnost? 4. Jak pacient s mechanickou srdeční podporou HeartMate II vnímá sám sebe? Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do schémat. V kvantitativní části výzkumného šetření byly stanoveny čtyři hypotézy. 1. Intervence sester při ošetřovatelské péči orientované na monitoraci životně důležitých funkcí převládají nad orientací potřeb změněných životem s mechanickou podporou. 2. Sestry jsou schopné odpovědět pacientům s mechanickou srdeční podporou na otázky spojené s obsluhou přístroje HeartMate II. 3. Sestry se orientují v možných komplikacích po implantaci levostranné mechanické srdeční podpory. 4. Při péči o pacienta po implantaci levostranné mechanické srdeční podpory převažují ošetřovatelské intervence sester nad intervencemi ostatních členů týmu. Výzkumnou skupinu pro kvantitativní šetření tvořily sestry pracující na lůžkovém oddělení, jednotce intenzivní péče kliniky kardiovaskulární chirurgie a na resuscitačním oddělení kliniky anesteziologie a resuscitace v IKEM. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníku pro sestry pracující v IKEM. Celkem bylo osloveno 95 respondentů. Návratnost dotazníků byla 69% z původního počtu. Na základě výsledku výzkumného šetření se domníváme, že cíle práce byly splněny. Pacienti mají dostatek informací o komplikacích spojených s životem s mechanickou srdeční podporou HeartMate II. Přestože se jedná o vysoce specifickou problematiku, pacienti považují za prioritní uspokojování psychických potřeb, zejména potřeby jistoty a bezpečí. Z tohoto pohledu je důležitý psychoterapeutický přístup a terapeutická komunikace sestry s pacientem. Výsledky šetření budou předány vedení IKEM. Byl vytvořen tematický plán semináře zabývající se psychickými potřebami pacienta, psychoterapeutickým přístupem sester a terapeutickou komunikací s pacientem.
|
host ::
RSS.